Marta: Rakovina štítné žlázy během kojení
Příběh Marty ukazuje, že ani diagnóza rakoviny štítné žlázy nemusí automaticky znamenat konec kojení. Přestože přišla operace, nejistota i obavy z další léčby, pokračovala ve vztahu se svým synem tak, jak byli oba zvyklí – s důvěrou ve vlastní tělo i v přirozený proces kojení.
Štítná žláza a kojení
Ženy po porodu často řeší problémy se štítnou žlázou. Může jít o poporodní zánět štítné žlázy, zvýšenou nebo naopak sníženou funkci štítné žlázy.
Ve všech těchto situacích je možné užívat potřebné léky a zároveň pokračovat v kojení tak, jak jsou ženy zvyklé.
Někdy se ženy setkají i s rakovinou štítné žlázy. Samotná operace ale není důvodem pro ukončení kojení.
Operace štítné žlázy může trvat několik hodin a pokud dítě potřebuje během této doby nakrmit, může dostat předem odstříkané mateřské mléko.
Když je potřeba radioterapie
Komplikovanější situace nastává, pokud žena potřebuje léčbu radioaktivním jódem.
Během této léčby bývají pacienti několik dní izolováni v nemocnici. V některých případech může izolace trvat i déle.
Žena si může odsávat mateřské mléko a uchovávat ho pro pozdější použití.
Radioaktivní jód se postupně rozpadá a po několika týdnech už v mléce nezůstává.
Čím více si žena během izolace udrží tvorbu mléka, tím jednodušší může být návrat ke kojení.
Nález, který přišel náhodou
Bulku na štítné žláze mi našli úplnou náhodou. Vyšetřovali mě preventivně kvůli dvěma zamlklým potratům. V té době jsem už měla dvě děti.
Lékaři hledali možné příčiny opakovaných potratů a jednou z možností mohla být právě štítná žláza.
Nakonec se ukázalo, že problém se štítnou žlázou s potraty nesouvisel, ale objevila se bulka, která začala být sledována.
Roky sledování
Chodila jsem pravidelně jednou ročně na kontroly a podstoupila jsem i biopsii.
Výsledky byly nejasné. Existovala přibližně třicetiprocentní šance, že jde o zhoubný nádor.
Během sledování se mi narodily ještě další dvě děti. V těhotenství jsem chodila na kontroly častěji, protože existovalo riziko rychlejšího růstu nádoru.
Bulka ale roky rostla jen velmi pomalu.
Diagnóza
V září 2025 mi lékařka při běžné kontrole doporučila další biopsii. Bulka nebyla výrazně větší, ale nelíbila se jí její struktura.
V té době bylo mému nejmladšímu synovi tři roky a dva měsíce. Stále byl kojený.
Výsledky ukázaly, že jde o rakovinu štítné žlázy.
Lékaři doporučili odstranění jednoho laloku štítné žlázy a termín operace vyšel na prosinec 2025, těsně před Vánocemi.
Zkouška odloučení
Měla jsem obavy, co budeme dělat během hospitalizace.
Krátce před operací se objevila možnost jet na třídenní pracovní školení.
Rozhodla jsem se toho využít a vyzkoušet, jak syn zvládne několik dní bez kojení.
Ukázalo se, že ani třídenní odloučení na našem vztahu ani kojení nic nezměnilo.
Pokračování po operaci
Když jsem přijela domů, jednoduše jsme pokračovali dál.
Stejně to proběhlo i po mém čtyřdenním pobytu v nemocnici.
Podle dosavadních výsledků to zatím vypadá, že další léčba nebude potřeba.
To pro mě byla obrovská úleva, i když mě ještě čekají další kontroly u endokrinologa.
Důvěra v samoodstav
U starších dětí jsem kojení ukončovala kolem druhého roku já sama. Tentokrát bych ale chtěla zažít přirozený samoodstav.
Už se nechci nechat odradit větami, že je dítě „už moc velké“.
Čím dál víc věřím tomu, že dítě se opravdu nebude kojit navždy.
Naděje do budoucna
Zatím věřím, že radioterapie nebude potřeba.
Ale i kdyby ano, dnes už vím, že existují možnosti, jak o kojení nepřijít úplně.
Tahle zkušenost mě naučila větší důvěře – v sebe, v své děti i v to, že některé věci nemusíme řídit silou.