Odborný článek

Kojení: opomíjený nástroj v prevenci rakoviny

Kojení je základním kamenem zdraví dítěte, poskytuje mu všestrannou výživu a imunitní podporu. Méně se ale mluví o jeho zásadním významu pro zdraví matky. Rozsáhlé vědecké studie a metaanalýzy potvrzují, že kojení je také účinný nástroj, kterým žena může aktivně snížit své celoživotní riziko některých typů rakoviny.

Kojení není jen výživa dítěte

Kojení se často spojuje především se zdravím dítěte. Je zdrojem výživy, imunitní podpory a pomáhá budovat silné pouto mezi matkou a dítětem.

Zároveň však nejde jen o rychlejší zotavení po porodu nebo vztahovou vazbu, i když i to jsou zásadní věci.

Kojení má také významný dopad na zdraví ženy. Dnes už máme k dispozici vědecky podložená fakta, která ukazují, že kojení funguje jako ochranný mechanismus v prevenci některých onkologických onemocnění.

Kojení je důležitý aktivní nástroj, který má žena k dispozici pro snížení celoživotního rizika některých typů rakoviny.

Jak souvisí kojení s rakovinou

Statistické důkazy o ochranném účinku kojení jsou přesvědčivé. Pocházejí z desítek rozsáhlých studií provedených po celém světě, které zahrnují statisíce žen.

Nejde tedy o pouhé domněnky, ale o měřitelný a opakovaně potvrzený efekt.

Kojení zásadním způsobem chrání ženy především před dvěma nejčastějšími typy gynekologických nádorů:

rakovinou prsu,
rakovinou vaječníků.

Rakovina prsu

Rakovina prsu je nejčastější druh rakoviny, se kterým se ženy setkávají.

Kojení patří mezi opatření, která dokážou toto riziko významně ovlivnit. Souvislost mezi kojením a sníženým rizikem rakoviny prsu je jedním z nejlépe zdokumentovaných preventivních efektů.

Rozsáhlá metaanalýza, která zahrnula data z téměř stovky studií a analyzovala 98 různých odhadů rizika, ukázala, že ženy, které někdy v životě kojily, měly o 22 % nižší riziko vzniku rakoviny prsu ve srovnání se ženami, které nikdy nekojily.

Délka kojení je klíčová

Klíčovým faktorem je délka kojení. Ochranný efekt se zvyšuje s každým dalším měsícem.

Kojení po dobu kratší než 6 měsíců snižuje riziko rakoviny prsu o 7 %.
Kojení po dobu 6 až 12 měsíců snižuje riziko o 9 %.
Kojení delší než 12 měsíců poskytuje nejvýznamnější ochranu a snižuje riziko o 26 %.

Tato čísla mají reálný dopad na veřejné zdraví i zdraví jednotlivých žen. Analýza citovaná v časopise European Journal of Midwifery odhaduje, že pokud by ženy v rozvinutých zemích kojily v průměru o šest měsíců déle, vedlo by to v populaci žen k 5% poklesu ročního výskytu rakoviny prsu.

Při kojení delším než 12 měsíců by tento pokles mohl dosáhnout až 11 %. Takový pokles má nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady a dopady na zátěž zdravotního systému.

Každý další měsíc kojení se počítá.

Rakovina vaječníků

Ochranný vliv kojení se neomezuje pouze na prsní tkáň. Stejně významné důkazy existují i pro rakovinu vaječníků, která patří mezi nejzávažnější gynekologická onkologická onemocnění.

Systematický přehled potvrdil, že ženy, které někdy v životě kojily, mají o 30 % nižší riziko tohoto onemocnění.

I zde platí, že čím déle žena kojí, tím zásadnější ochranný efekt se ukazuje.

Kojení po dobu kratší než 6 měsíců je spojeno se snížením rizika o 17 %.
Kojení po dobu 6 až 12 měsíců snižuje riziko o 28 %.
Kojení delší než 12 měsíců vede k nejvýraznějšímu snížení rizika, a to o 37 %.

Tato data jasně ukazují, že kojení představuje významný ochranný faktor proti dvěma typům rakoviny, které celosvětově postihují miliony žen.

Ochrana i pro ženy s genetickou zátěží

Některé ženy mají vrozenou genetickou predispozici k rakovině prsu a vaječníků kvůli mutacím v genech BRCA1 a BRCA2.

Tyto mutace výrazně zvyšují jejich celoživotní riziko onemocnění. I pro tuto vysoce rizikovou skupinu ale může kojení představovat pozitivní faktor.

Studie publikovaná v European Journal of Midwifery zjistila, že ženy s mutací genu BRCA1, které kojily déle než jeden rok, měly o 45 % nižší riziko vzniku rakoviny prsu ve srovnání s nositelkami stejné mutace, které nekojily.

U žen s mutací genu BRCA2 byl ochranný efekt zatím prozkoumán méně, ale některé studie už ukazují, že i zde může kojení působit ochranně.

Ženy, které kojily, měly v těchto studiích o 23 % nižší riziko rakoviny vaječníků.

Nové poznatky: kojení po léčbě je bezpečné

Aktuální data prezentovaná na kongresu Evropské společnosti pro klinickou onkologii ESMO 2024 přinášejí zásadní průlom v pohledu na bezpečnost kojení u žen, které již rakovinu prsu prodělaly.

Týká se to i nositelek mutací BRCA1 a BRCA2.

Rozsáhlá mezinárodní studie sledující téměř 5 000 žen s těmito genetickými mutacemi potvrdila, že kojení nezvyšuje riziko návratu onemocnění ani vznik nového nádoru.

Po průměrně sedmiletém sledování nebyl mezi matkami, které kojily, a těmi, které nekojily, zaznamenán žádný rozdíl v počtu recidiv.

Tyto výsledky pomáhají bořit mýty o rizikovosti hormonálních změn při kojení.

Zároveň potvrzují, že i ženy po onkologické léčbě mohou bezpečně otěhotnět a kojit.

Jaké mechanismy stojí za ochranou kojením?

Statistické souvislosti mezi kojením a nižším rizikem rakoviny nejsou náhodné. Jsou podpořeny konkrétními biologickými procesy, které probíhají v těle ženy během kojení.

Vědci identifikovali dva hlavní mechanismy, které tento ochranný efekt vysvětlují.

1. Hormonální změny

Kojení přirozeně potlačuje ovulaci a vede k delšímu období bez menstruačního cyklu, tedy k takzvané laktační amenoree.

Tím se snižuje celková celoživotní expozice ženy hormonům, jako je estrogen.

Nižší hladiny estrogenu jsou přímo spojeny se sníženým rizikem vzniku hormonálně citlivých nádorů, mezi které patří většina případů rakoviny prsu a vaječníků.

Čím méně ovulačních cyklů žena za život prodělá, tím méně jsou její tkáně stimulovány hormony, které mohou podporovat růst nádorových buněk.

2. Změny v prsní tkáni

Druhým významným mechanismem jsou změny v prsní tkáni.

Během těhotenství a kojení prochází prsní tkáň procesem finální diferenciace, tedy „dozrávání“.

Buňky mléčné žlázy se plně vyvinou pro svou funkci, tedy pro tvorbu mléka.

Tento proces má zároveň ochranný vedlejší efekt: zralé a plně diferencované buňky jsou méně náchylné k přeměně na nádorové buňky.

Kojení tak nejen plní svou biologickou funkci, ale zároveň pomáhá prsní tkáni dostat se do stabilnějšího a odolnějšího stavu.

HAMLET: výjimečný mechanismus mateřského mléka

Velmi pozoruhodným mechanismem je schopnost mateřského mléka vytvořit v těle dítěte proteinový komplex známý pod zkratkou HAMLET neboli Human Alpha-lactalbumin Made Lethal to Tumor cells.

Tento komplex byl objeven švédskými vědci na univerzitě v Lundu. Vzniká z mateřského mléka v žaludku dítěte pokaždé, když se nakojí.

Díky specifickému pH žaludku a interakci s mastnými kyselinami se lidská mléčná bílkovina alfa-laktalbumin mění na unikátní komplex, který působí proti rakovinovým buňkám.

HAMLET vykazuje schopnost selektivně vyhledávat a likvidovat nádorové buňky, zatímco zdravé buňky ponechává nepoškozené.

Komplex proniká přes buněčnou membránu až do jádra a mitochondrií škodlivé buňky, kde aktivuje řízenou a nezánětlivou apoptózu.

Mateřské mléko poskytuje suroviny pro systém, který dokáže rozpoznat nebezpečné buňky a eliminovat je dříve, než se stihnou rozvinout v onemocnění.

Podle aktuálních zjištění dokáže HAMLET působit proti 40 druhům rakoviny, což pro kojené děti představuje významný faktor v celoživotní prevenci.

Proč se o kojení a rakovině mluví tak málo?

Popsané biologické mechanismy představují pozoruhodný příklad evoluční medicíny. Smutným faktem ale je, že proti této biologické ochraně dnes stojí systém, který fyziologii často nepodporuje.

Proti kojení působí mimo jiné sofistikovaná reklamní a marketingová mašinérie s obrovským rozpočtem.

Ačkoli je význam kojení pro zdraví ženy i dítěte jednoznačně prokázán a akceptován vědeckou komunitou, ženy po celém světě čelí systematickému a promyšlenému tlaku ze strany výrobců komerční umělé výživy.

Jak odhalila série článků v časopise The Lancet v roce 2023, odvětví komerční umělé výživy s ročními tržbami přes 55 miliard dolarů používá sofistikovaný marketingový systém k podkopávání důvěry žen v kojení a k maximalizaci svých zisků na úkor veřejného zdraví.

Nejde jen o přímou reklamu. Jde o podsouvání myšlenek, které oslabují důvěru žen ve vlastní schopnost kojit.

Jaké myšlenky marketing často podsouvá?

Marketing nebývá vždy jednoduchý a snadno odhalitelný. Často pracuje jemněji, přes emoce, nejistotu a společenské narativy.

„Na kojení je příliš velký tlak.“
„Aby se nekojící ženy necítily špatně.“
„Zastánci kojení tvrdí, že nekojící ženy jsou špatné matky.“
„A co ženy, které nemohly kojit?“

Takové rámování často odvádí pozornost od skutečného problému: že mnoho žen nedostane včasnou a kvalitní pomoc, která by jim umožnila kojení zvládnout.

Patologizace běžného chování miminek

Výrobci umělé výživy používají propracované taktiky, aby rodiče přesvědčili, že jejich produkty jsou nezbytné i v situacích, kdy ve skutečnosti potřebné nejsou.

Marketing a reklama záměrně zveličují běžné projevy kojenců, jako je pláč, spánek, usínání, probouzení nebo plynatost.

Tyto normální projevy jsou prezentovány jako „problémy“, na které reklama okamžitě nabízí „vědecké řešení“ v podobě speciálních a často dražších umělých mlék.

Patří sem například produkty označované jako anti-refluxní, comfort nebo sensitive.

Nepodložená tvrzení a napodobování mateřského mléka

Komerční umělá výživa bývá propagována tvrzeními, která se snaží napodobit to, co je přirozeně obsaženo v mateřském mléce.

Často se používají pojmy jako „Neuro“, „IQ“ nebo „Advanced IQ+“, které mají naznačovat podporu inteligence nebo vývoje mozku.

Intervenční studie a systematické přehledy přitom neprokázaly, že by přidávané složky v komerční umělé výživě měly přínos pro studijní výsledky nebo dlouhodobé kognitivní schopnosti dětí.

Kojení jako „nepohodlné“, umělá výživa jako „moderní“

Reklama často implicitně vykresluje kojení jako bolestivé, nejisté, nepředvídatelné, nepohodlné, omezující nebo dokonce antifeministické.

Naopak komerční umělá výživa je prezentována jako moderní, osvobozující a praktická volba, která ženě umožní rychlejší návrat do práce nebo větší zapojení partnera do krmení.

Tím se ale obchází skutečné řešení: podpora žen v pracovním životě, v rodině i ve zdravotnickém systému tak, aby mohly kojit, pokud si to přejí.

Digitální manipulace a psychologický nátlak

S rozvojem technologií se marketing přesunul do online prostředí, kde je ještě agresivnější, hůře identifikovatelný a obtížněji regulovatelný.

Zpráva Světové zdravotnické organizace z roku 2023 upozornila na moderní digitální strategie, které obcházejí Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka.

Tento kodex omezuje propagaci komerční umělé výživy, lahví a dudlíků s cílem chránit kojení. Zakazuje například reklamu těchto produktů směrem k veřejnosti, rozdávání vzorků a propagaci ve zdravotnických zařízeních.

Jak fungují digitální strategie?

Těhotné ženy a čerstvé matky jsou online pečlivě sledovány.

Jejich vyhledávání, aktivita v těhotenských aplikacích nebo členství ve facebookových skupinách se stávají daty, která jsou využívána k doručení personalizované reklamy ve chvílích jejich největší zranitelnosti.

Placení influenceři na sociálních sítích prezentují používání umělé výživy jako normální a žádoucí.

Vytváří iluzi autentického doporučení od důvěryhodné osoby, ačkoli často jde o skrytou a neregulovanou reklamu.

Strach, nejistota a pocit selhání

Marketing cílí na strach a nejistotu rodičů.

Prémiové a dražší produkty jsou prodávány jako způsob, jak si „koupit“ klid a pocit, že rodič pro své dítě dělá to nejlepší.

Tím vzniká psychologický tlak, který může vést k pocitu selhání a viny.

Reklama na umělou výživu často zneužívá emočně silné negativní příběhy žen, které nedostaly takovou pomoc s kojením, aby mohly potíže překonat.

Místo informací o fungování kojení pak bývá komerční umělá výživa prezentována jako záchrana, vykoupení a ochrana duševního zdraví vyčerpaných žen.

Problémem často není kojení samotné, ale nedostatek skutečné podpory, informací a odborné pomoci.

Proč na tom záleží?

Cílem těchto marketingových a reklamních strategií je narušit sebedůvěru žen v jejich schopnost kojit a nasměrovat je k nákupu komerčních produktů.

Tímto způsobem jsou ženy a jejich děti systematicky připravovány o zásadní zdravotní efekty kojení.

Patří mezi ně podpora rozvoje mozku, imunity dítěte, vztahové vazby, duševního zdraví i významný efekt v oblasti prevence různých druhů rakoviny u matky.

Každá žena, kterou marketing přesvědčí, aby řešila potíže s kojením podáním komerční umělé výživy a kojení nakonec předčasně ukončila, není jen dlouhodobou zákaznicí.

Je to žena, jejíž osobní riziko rakoviny prsu a vaječníků se statisticky zvyšuje.

Propagační strategie výrobců komerční umělé výživy se tak přímo zaměřují na to, aby vymazaly ochranný efekt, který by žena mohla získat kojením delším než jeden rok.

Jak uvedl editoriál časopisu The Lancet již v roce 2016, komerční zájmy nadnárodních společností mají na úspěšnost kojení po celém světě katastrofální důsledky.

Vaše zdraví, vaše volba, vaše právo na informace

Kojení je mnohem víc než jen způsob výživy dítěte.

Je to účinný, vědecky prokázaný a fyziologický nástroj, kterým může žena aktivně snížit své celoživotní riziko rakoviny prsu, rakoviny vaječníků i některých dalších onemocnění.

Každý měsíc kojení se počítá a přispívá k budování odolnějšího zdraví.

Cílem tohoto článku je posílit právo všech žen na přístup k objektivním, úplným a nezkresleným informacím, které nejsou ovlivněny masivními komerčními zájmy výrobců umělé výživy.

Rozhodnutí o kojení či nekojení by mělo být založeno na faktech, ne na marketingových manipulacích.

Je společnou odpovědností chránit veřejné zdraví, dávat ženám nástroje, aby mohly kojit, podporovat kojící ženy a stavět se proti agresivnímu marketingu, který staví zisk nad zdraví žen a dětí.

Zdroje:

Chowdhury, R. et al. (2015). Breastfeeding and maternal health outcomes: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatrica.

The Lancet (2016). Breastfeeding: achieving the new normal. The Lancet.

Rollins, N. et al. (2023). Marketing of commercial milk formula: a system to capture parents, communities, science, and policy. The Lancet Breastfeeding Series.

Dimou, S. et al. (2019). The contribution of breastfeeding to the prevention of breast cancer. European Journal of Midwifery.

Kotsopoulos J., Gronwald J., McCuaig J. et al. (2020). Kojení a riziko epiteliálního karcinomu vaječníků u žen s mutací BRCA1 nebo BRCA2. Gynecology Oncology.

Babic A., Sasamoto N., Rosner B. et al. (2020). Souvislost mezi kojením a rizikem rakoviny vaječníků. JAMA Oncology.

Håkansson A., Zhivotovsky B., Orrenius S., Sabharwal H., Svanborg C. (1995). Apoptosis induced by a human milk protein.