Po léčbě nic nekončí. Teprve začíná.
Jana Novotná otevřeně popisuje nejen samotnou léčbu, ale také to, co přichází po ní – změnu pracovního života, únavu, byrokracii, nejistotu, hledání vlastní cesty a postupné smíření s tím, že už možná nic nebude úplně jako dřív.
Diagnóza přišla v době, kdy jsem začínala podnikat
Oznámení diagnózy a životní situace, ve které se právě pacient nachází – tady je slovo „pacient“ na místě 😊.
Já byla 29. 4. před pěti lety čtvrtým měsícem OSVČ. Tedy začínající podnikatel, který musel nejprve nainvestovat a ještě se mu nestačilo nic vrátit.
Jiná pozice by byla, pokud bych byla v zaměstnaneckém poměru, co se jistot týče.
Paralelně tu tedy běžel projekt UZDRAVENÍ a snaha pracovat na vybudování vlastní značky.
Druhý projekt samozřejmě záhy skončil, protože léčba byla náročná a nebyly síly něco budovat.
Naslouchat sobě i během léčby
Nevím, jestli se vyjadřovat k léčbě. Tu si prošel každý a každý ji měl šitou na míru.
Přesto bych velmi ráda zmínila něco, co je možná vůbec moje nejsilnější message těm, kterým léčba teprve začne nebo si jí právě procházejí.
Lékaři v nemocnici, kde jsem se léčila, mě velmi nevhodnými a neuctivými formami a také nepravdivými informacemi odrazovali od protonové léčby a snažili se mě udržet na fotonové léčbě, přestože výsledky zaměření měly mít velké následky na mém zdraví.
Zodpovědnost sama za sebe
Přesně tady jsem pochopila význam slova ZODPOVĚDNOST.
Zodpovědnost sama za sebe i za své zdraví.
Ano, je jednodušší poslouchat pokyny a nechat se vést. Zodpovědnost ale zároveň znamená počítat i s tím, že to nemusí dopadnout dobře.
Ale v momentě, kdy cítím nadměrný tlak, cítím zároveň, že něco není v pořádku.
Po léčbě nic nekončí
Po léčbě.
Nic nekončí, ale teprve začíná.
Ať už jsou následky léčby jakékoli – u mě nespavost a artróza v celém těle – rozhoduje o vaší kondici od stolu a podle tabulek posudkový lékař.
Čeká vás spousta byrokracie, shánění podkladů, vyplňování formulářů a vám to všechno už nejde tak od ruky jako dříve.
„Jste vyléčení.“ Ale jste opravdu jako dřív?
Společnost vás chápe jako vyléčené, tedy zdravé.
A pokud budeme brát na zřetel právě ty tabulky, tak jsou z nás lidé, kteří do léčby nastoupili se 100% energií a po léčbě se pohybují mezi 60–70 % energie.
Z čehož vyplývá, že pravděpodobně již nejsme bez odpočinku schopni pracovat na plný úvazek.
A kolik je těch zkrácených úvazků?
Pro zaměstnavatele nejsme jistotou, životní pojištění nám nikdo nesjedná a přichází finanční nejistota.
A do důchodu je ještě daleko.
Nikdy už nebude nic jako dřív
A tady přichází další poznání.
Nikdy už nebude nic jako dřív.
Smířit se s tím je velký úkol a ten se nevyřeší přes noc.
A rakovina není pro ořezávátka 😊.
Survivor
Moc se mi líbí anglický výraz SURVIVOR.
To si pak připadám jako opravdový hrdina 💪😊.
Jakkoli to zní divně, naučte se ze sebe a ze všech svých nedostatků dělat legraci.
Plánovat, těšit se a radovat se z maličkostí
Můžeme se uzavřít do sebe, zahořknout a cítit se ukřivdění.
Ale za to nám nikdo nic nedá a my si tím jen ukrajujeme z drahocenného života.
Mnohem lepší je plnit si svá přání, dělat věci, do kterých bychom se dříve nepustili, protože by nám to bylo hloupé.
Nám už je teď ale úplně jedno, co si ostatní myslí.
Práce, která vám přináší radost
Stejně tak, pokud budete po nemoci nastupovat do nějakého zaměstnání, dělejte, prosím 🙏, už jen to, co vám přináší radost, co jste vždy chtěli dělat.
Nehledejte práci pouze podle finančního ohodnocení za cenu, že vás bude fyzicky i psychicky ničit.
Žít dál. A trochu jinak.
Plánovat. Těšit se. Radovat se z maličkostí.
Život po léčbě možná není stejný jako před ní. Ale stále je to náš život. A právě proto stojí za to žít ho tak, aby nám dával smysl a přinášel radost.
